Starý svět

25. listopadu 2012 v 0:08 | Rezavá bestie |  Stesky
Popadla mě nálada na opuštěnou sobotní večeři. Jednoduchou. Červená řepa, brambory a tymián, co jsem si dovezla z trhu.
A v tu chvíli mě to doslova praštilo přes čumák. Lekla jsem se.
Všechno bylo špinavé od hlíny. Brambory byly nádherně sytě žluté, št'ávu z řepy budu z rukou smývat ještě příští týden a ten tymián v troubě tak nádherně voněl.

Kam se poděl ten starý svět, kde tohle bylo normální..? Zvykli jsme si na tu univerzální kejdu ze supermarketů natolik, že z obyčejných brambor můžeme dostat šílený záchvat melancholické nostalgie?

Vzpomínala jsem. Na dětství.
Lezla na obrovskou horu vyoraných brambor a měla pocit, jako bych zdolala Mount Everest. Ne, dnes už to neexistuje. Hysterické matky vřeští, když se dítko jen trochu zamaže od bláta.
Já mám ještě kamínky zarostlé pod kůží...
Vzpomínám na park, kam jsme chodívali s dědou. Byl krásný. Divoký, na starých stromech hnízdila hejna obrovských havranů a všude bylo spadané listí, žaludy, bukvice... trhala jsem diviznu, třezalku, hrabala kostival a skákala do hromad listí, které jsme nohama poctivě nahrnovali.
Dneska je z parku "francouzská zahrada". Vstup na trávu zapovězen pod trojcifernou pokutou. Listí, spadané na vydlážděné cesty, poctivě odváží auta...
A moje nejoblíbenější místo..? Hrušňovou alej vykáceli. Místo ní je "úžasné moderní sídliště". Když jsem naposledy šla kolem, slyšela jsem obzvláště upjatou blondýnu (s růžovým kočárem a yorkšírem s culíčkem) si stěžovat, že "přes to hrozné krákání nemůže malá odpoledne spát". Děsně překvapivé, v bytě z papundeklu hned vedle parku kousek od místa, které se nazývá Havraňák...
Strašně jsem chtěla poznamenat něco o hospodářském skotu.

Chybí mi ten starý svět. Hrozně moc. Zbyl ho někde ještě kousek..?
Protože to je to, co potřebuju...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Malá holka Malá holka | E-mail | Web | 25. listopadu 2012 v 0:14 | Reagovat

Taky si někdy říkám, že bych chtěla vrátit vše ty dětské blbinky a zase si hrát na mém obrovském pískovišti a dělat ze sebe kuchařku.....

2 Sorbona Morna Rocco Sorbona Morna Rocco | Web | 25. listopadu 2012 v 0:24 | Reagovat

Hm, v hlave sa mi zrodili spomienky na detstvo, jeseň a jedenie sliviek, jabĺk a hrušiek priamo zo stromu v bohom zabudnutej diere. Tak rada by som sa vrátila

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama